Září 2007

we only come out at night II

22. září 2007 v 20:07 | F |  Only come out at night
Myslel jsem, že se ode mně odtáhne, že mně praští, ale jenom se na mě překvapeně díval.
,,Pro-promiň..." sám jsem nevěřil tomu co jsem udělal. Frank několikrát zamrkal, ale neřekl ani slovo. ,,-promiň!" zopakoval jsem a chytil jsem za hlavu v záchvatu paniky ,,nevim co to do mě..." kousl jsem se do rtu ,,...vjelo, vážně."
Frank mě vzal kolem krku a přitáhl si moje rty zpátky ke svým. Skoro jsem zapoměl dýchat.
,,Nevíš?" zeptal se potom ,,Určitě nevíš?"
Začal jsem se smát, nechal se položit do trávy a on mě mezi tím zasypával polibky.
,,Nejsem teplej." řekl jsem ,,Nemůžu přece bejt, že ne?"
Frank se pobaveně podíval na můj zmatený výraz ,,Jistě že ne. Ani jeden z nás tady neni teplej." ujistil mě.

we only come out at night I

21. září 2007 v 21:54 | F.
Seděl jsem na posteli a díval se z okna. Na stolku tikal budík. Neměl jsem sebemenší ponětí, kolik je hodin, v domě bylo ticho, jen skrz zeď se ozývalo chrápání mého otce .
Pohnul jsem se a postel pode mnou zaskřípala. Nervózně jsem se otočil ke dveřím, bál jsem se, abych neprobudil Mikeyho. Tohle byla moje chvíle a já v ní nechtěl nikoho dalšího. Díval jsem se do tmy, na tmavé ulice osvětlené žlutým světlem lamp, hvězdy a matně zářící měsíc.
Vstal jsem a otevřel jsem okno. Všichni spali. Vyštrachal jsem z kapsy krabičku cigaret a v klidu si zapálil. Měsíc byl najednou zastřený kouřem. Usmál jsem se, já sám jsem způsobil měsíční zatmění.
Po chvíli mi ta myšlenka přišla stupidní a radši jsem zhluboka natáhl z cigarety.
Podíval jsem se do krabičky. Byla prázdná, sakra.
Tohle byl můj rituál. Neměl jsem rád den, neměl jsem rád slunce, miliony lidí, kteří se vzbudili po zazvonění budíku a vstali do každodenní rutiny.
Noc byla klidná. Noc mě nechávala přemýšlet, rád jsem se díval na prázdné uličky a osamělé postavy, které mizely ve tmě a zas se objevovaly ve světle pouličního osvětlení.
Slyšel jsem, jak se můj otec ve vedlejším pokoji pohnul a přestal chrápat. Rychle jsem típnul cigaretu o parapet a hodil jí dolů. Možná to nebyl nejlepší nápad, před očima mi vyvstala vidina matky, která nachází vajgl v růžovém záhonku. Zapřísáhl jsem se, že jsem přestal kouřit.
Pravdou je, že jsem přestal kouřit před ní.
Potichu jsem otevřel dveře a vyšel na chodbu.Potřeboval jsem cigarety. Hlasité chrápání se zdálo pokračovat, a tak jsem přešel až ke schodům a modlil se, aby nezaskřípala podlaha. Věděl jsem, na které prkno můžu šlápnout a na které ne. Léta zkušenosti.
Vzal jsem si ze skříňky peníze, klíče, vyšel jsem ven a zamknul. Příjemně mě ofouknul závan chladného nočního vzduchu.
//<![CDATA[ http://www.gmodules.com/ig/ifr?url=http://www.google.com/ig/modules/translatemypage.xml&up_source_language=cs&w=160&h=60&title=&border=&output=js"> //]]>
>