we only come out at night V

15. listopadu 2007 v 21:07 |  Only come out at night
Nedivte se, jsem neustále inspirována Charlsem Bukowskim. Možná jenom co se týče alkoholu x).


,,Ty a gay?" Mikey seděl s loktama opřenýma o kuchyňský stůl a nedůvěřivě si mě prohlížel.
Přikývl jsem a pobaveně jsem se usmál. Moje situace nebyla záviděníhodná, ale usiloval jsem o to ji v záviděníhodonou přeměnit.
Mikey chvíli seděl a bez jakéhokoli výrazu na mě zíral ,,Apríl?" zeptal se znuděně.
,,Ne." odvětil jsem a zavrtěl jsem hlavou ,,Vim to jistě." zašklebil jsem se ,,Ale neřikej to nikomu, proboha."
Mikey pokrčil rameny ,,Kdybys vůbec kdy měl něco s holkou, ale takhle.."
Byl občas tak hezky naivní, pomyslel jsem si v duchu.
,,Mikey, znáš Any?" zeptal jsem se s pozdviženým obočím.
,,Any?!" vytřeštil oči ,,Tvojí kamarádku Any?" zdůraznil.
Významně jsem se na něj podíval a zvedl jsem se od stolu. Rozhodně jsem toho na něj vychrlil příliš najednou, tvářil se zmateně, pořád s otevřenou pusou a šokovaným výrazem.
,,Promiň Mikey..." omluvil jsem se. Zdálo se, že nemůže zpracovat všechny informace, které na něho jeho starší, homosexuální bratr vychrlil. Starší bráchové mají být zodpovědnější. Zklamal jsem ve všech ohledech.
,,Jdu ven." oznámil jsem, i když Mikey se nepohnul ani potom. Vyhrabal jsem pár drobáků z rodinné pokladničky, vzal jsem si ze skříně bundu, cigarety a šel jsem si koupit kafe. Pořádnou dávku kofeinu, potřeboval jsem se udržet co nejdál od lahve s čímkoli alkoholickým.
Zabouchl jsem za sebou dveře, a v tu ránu jsem zjistil, že nemám klíče. Zhluboka jsem se nadechl, na jazyku mě zastudilo několik sněhových vloček. Zase sněžilo, nedokázal jsem se rozpomenout ani na to jaký je měsíc, ale sníh mě studil skrz tenkou látku tenisek.
Než jsem dorazil do nejbližších dunkin donuts po namrzlém chodníku, měl jsem jasno. Vešel jsem dovnitř, vysypal peníze na pult a odměnou mi bylo teplý capuccino. Zalitoval jsem, že jsem si nevzal rukavice, horký kelímek mě pálil do zmrzlé dlaně. Překonal jsem chuť koupit si voňavou, karamelem politou koblihu a zamával jsem babce, která zarputile vytírala podlahu.
A potom. Potom jsem šel do baru. Často jsem tam chodíval hlavně loni, míval jsem spoustu problémů sám se sebou a to byla přesně ta situace.
Barman už mě znal a unaveně mi pokynul. Sednul jsem si do rohu k zašpiněnému stolku, v místnosti panovalo přítmí. Nikde jinde mi nechtěli nalít, ale na tomhle místě jsem vždycky dostal přesně to, co jsem potřeboval.
,,Dlouhos tu nebyl." přišel ke mně Rob, ten barman a ledabyle utřel hadrem zaprášenou desku stolu.
,,Amundsen." zamumlal jsem. Nebylo mi dobře, obzvlášť po rozhovoru s Mikeym. Do té doby jsem se obdivuhodně držel.
,,Ale no tak." zamlaskal na mě ,,To ani nepozdravíš? Mám právo ti donést sodovku." utahoval si ze mě posměšně.
,,Dobrý den pane." odsekl jsem ,,Dal bych si vodku, prosím." ušklíbl jsem se.
,,Tak se mi to líbí." brutálně mě poplácal po zádech a odešel mi nalít.
Seděl jsem v té špinavá putyce minimálně do pěti hodin odpoledne. Po devatenácti panacích jsem se sotva držel na nohou, ale odhodlaně jsem se opřel o zeď a vykročil ven.
,,Připíšu ti to na účet Wayi!" volal za mnou kdosi, ale já to nevnímal. Vznášel jsem se v jiné dimenzi která byla snad ještě horší než ta ve které jsem se obvykle pohyboval, ale byla jiná. Byl to jiný prostor.
Viděl jsem svět rozmazaně, blouznil jsem jako schizofrenický alkoholik, cíl, ke kterému jsem jistě směřoval.
Vždycky jsem se v opilosti dokázal ovládnout. Nechoval jsem se nepřirozeně, nepadal jsem za chůze ani jsem nezpíval. Většinou jsem míval zakrvavený oči, ale naučil jsem se v kapse nosit sluneční brýle. Schovávaly mě před všetečnými pohledy ostatních lidí, Mikeyho a rodičů, kteří se o mě zbytečně starali.
Dovlekl jsem se zpátky domů a prudce jsem zamáčkl zvonek. Z úst mi vycházela bílá pára, snad to byl mráz, snad cigaretový kouř, svezl jsem se k zemi do dřepu a tupě jsem hleděl na dveře.
,,Gerarde..." v zorném poli se mi objevily něčí nohy, někdo po mně vztáhl ruce a pomáhal mi se zvednout.
Udržel jsem rovnováhu. ,,Díky Mikey..." řekl jsem nepřítomně.
Mikey se mnou zatřásl ,,Ty idiote!" vynadal mi šeptem ,,Máš štěstí, že tu neni matka ani otec, sliboval jsi, že s tim přestaneš..." ublíženě se mi díval do obličeje.
,,No jo." zamumlal jsem nezúčastněně.
,,Teď to odneseš se všim všudy." řekl ,,Je tu Frank."
Zatáhl mě za rukáv dovnitř a zavřel dveře. Nevěděl jsem, kde je obývák. Nevěděl jsem, kde je kuchyně. V domě bylo teplo a to jediné jsem byl schopen vnímat. Posunul jsem si brýle na nose a zamířil Frankovi vstříc. Určitě to pozná, jenom absolutní hlupák by to nepoznal.
Stál v kuchyni s plechovkou coly v ruce a opíral se o sporák. Když mě uviděl, zatvářil se zhrozeně.
,,Co se ti stalo?" zeptal se a přišel ke mně blíž.
Vyčerpaně jsem se svalil na židli, která zapraskala pod mojí vahou. Natáhl ke mně ruku a rychlým pohybem mi sundal brýle.
,,A kurva..." konstatoval. Jakoby mu někdo odňal slova, potom jenom otevíral a zavíral pusu jako ryba na suchu.
,,Ahoj." řekl jsem mu. Když jsem na něj promluvil, uhnul a zatvářil se znehuceně.
,,Z tebe to táhne jak-"
,,Zvracet." přerušil jsem ho a chytil jsem ho za košili ,,Blití." zopakoval jsem, když pořád nevypadal, že mi pomůže.
Vzal mě za límec a táhnul mě ke dřezu. Zezadu se objevil Mikey a táhnul mě na druhou stranu. Působili jako dvě rozmazané šmouhy, nic víc.
,,Do dřezu NE!" poručil Mikey.
Nohy mi pomalu vypovídaly službu, poslední věc, kterou jsem si pamatoval byla kulatá mísa, pozvracený dlaždičky a potom už nic...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anaj Anaj | Web | 15. listopadu 2007 v 22:14 | Reagovat

:D a tolko ku zabavnemu zivotu alkoholika :D

prosim, teraz neprestavaj v pisani...

2 christina christina | 16. listopadu 2007 v 14:57 | Reagovat

aach suprový.. píšeš skvěle

3 Dee Dee | Web | 16. listopadu 2007 v 16:28 | Reagovat

poznáme...

Skvelo píšeš mimochodom...

4 Dee Dee | Web | 16. listopadu 2007 v 16:29 | Reagovat

A to záhlavie ma uchvátilo...

5 Really-Bad-Girl Really-Bad-Girl | Web | 16. listopadu 2007 v 18:33 | Reagovat

život znuděného homosexuálního alkoholika v několika řádkách!

6 JitkaVampire JitkaVampire | 29. května 2008 v 10:28 | Reagovat

"zvracet"..."blití"...u toho sem se fakt válela smíchy!!!*lol*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
//<![CDATA[ http://www.gmodules.com/ig/ifr?url=http://www.google.com/ig/modules/translatemypage.xml&up_source_language=cs&w=160&h=60&title=&border=&output=js"> //]]>
>