Tajný deník G.A Waye - Prosinec část I

25. října 2009 v 19:21 | Gerard Way, kdo jiný |  Deník G.A. Waye

Dávám to sem, protože co s tím, ale myslim, že na tom je už HODNĚ vidět, že mě to přestává bavit. Přestalo bavit. Ohledně druhé části prosince totiž...nevim.Stejně už je to nudné, tak co.


2.12 neděle
9:30
"DOUFÁM, ŽE BUDEŠ JEDNOU TAKY TAKHLE TRPĚT KURVA!" řekl jsem Bertovi, a pak jsem ho vyhodil z pokoje a teď čekám, až mi přinese snídani. Tvrdim mu, že mě skličuje neustálá bolest ještě ze středy, což je lež, ale podle mě si zasloužím trochu péče a lásky! (i když láska je emoce, které Bert neni schopný). I kdyby to mělo znamenat, že se budu ponižovat a předstírat bolest v oblasti konečníku.
10:05
Bert tvrdí, že bych si měl zajít k doktorovi. Mohl bych mít vážnej problém. Mám obavy, že mě donutí, zjistí se, že jsem zdravý a jediný důsledek bude dopis mé máti s doporučením na psychiatrii. Ale nemůžu hned tak vstát, jelikož by okamžitě věděl, že nejsem tak těžce nemocen jak se zdá a potom by mě do konce života nutil nosit mu tác s obědem a leštit mu boty.
10:08
K Jakému doktorovi se s tim vlastně chodí? Ta myšlenka mě začíná děsit. Do prdele!
10:34
Bert se vrátil s oschlym croissantem a krabičkou cigaret. Zdá se, že už si začíná vybírat svou daň. Nedokážu si představit, co by se stalo, kdybych zázračně vstal z mrtvých. Bert by mě zlynčoval. A odepřel by mi tělesná potěšení atd atd.
14:48
Nemám co jíst. Nemám co pít. Volal jsem Mikeymu, ale řekl mi, ať mu dám pokoj. Zklamal mě, jako bratr. Bert odešel bavit se k někomu jinému (i když pochybuju, že by se bavil líp než se mnou), ale slíbil mi, že se vrátí. Ani mi nechybí. Bere mi zapalovače a využívá mého chvilkového ochrnutí. Navíc mi mizí spodní prádlo a myslim, že mi ho bere.
14:50
Špatný vtip. Haha. Pořád se tomu směju. A potom ho jí. Haha!
14:51
Už nikdy se nebudu divit, když lidi nebudou chápat můj humor.
18:32
Ach bože. Ach můj bože. Už nikdy nemůžu opustit tenhle pokoj. Zavolal jsem Bertovi, abych si ověřil, že se ještě aspoň hodinu nevrátí, potom jsem si vzal kabát (pyžamo jsem si nechal, A CO!) a vyběhl jsem ven zakoupit nutný potraviny a tekutiny a kuřivo. Potom jsem se vrátil zpět, ulehl do původní pozice, ale bohatší o kyblík zmrzliny (Všichni ve filmech žerou zmrzlinu z kýble, chtěl sem taky! Je to, ale přeceňovaný, zmrzlina rychle taje, chtělo by to na dno toho kelímku namontovat miniaturní mrazáček.) a dal jsem se do jídla. V poklidu jsem se díval na nějakej western kde byla spousta chlapů v sombrérech NEBO kovbojskejch kloboucích (stále si nejsem jistej, jestli měli symbolizovat kovboje nebo mexičany. Měl bych se vzdělat v cizích kulturách.)
Ale pak do pokoje vletěl Bert a tak jsem zahodil jídlo pod postel (pořád mě bolí u srdce, když na to pomyslim...) a dělal jsem, že umírám bolestí.
"Vedu ti doktora G." řekl.
V tu chvíli jsem málem vyzvrátil veškerý obsah žaludku na zem, ale ovládl jsem se, protože na zemi se válely má nedoceněná umělecká díla, která jsem nechtěl poskvrnit.
"Oh!" řekl jsem.
To co následovalo potom byly nejhorší vteřiny mého života!
Byl jsem donucen otočit se na břicho a potom podroben důkladné revizi. Bylo to možná ještě horší, než když jsem si ve třetí třídě sedl na nůžky a měl jsem z toho dva stehy.
Totální degradace!
Jakmile doktor odešel, Bert se začal smát jako idiot, začal na mě ukazovat prstem (přitom jsme oba věděli, že tam sedim, nevim co to bylo za scénu!) a nemohl popadnout dech.
Bláhově jsem si myslel, že ho oklamu.
Řekl jsem si, že už může bejt jedno, jestli si dojim svýho půl litru čokoládové směsi, ale balení nově obsahovalo tři vajgly a dvoje trenky. Tak sem mizely!
21:38
Vždycky to může bejt horší.
Doktor byl Bertův kamarád.
Bert mi ani nechtěl říct jeho opravdovou profesi, takže to byl buď pasák nebo dealer.
Moje pošpiněná a pošlapaná reputace, ooh. Otevřu si okno a budu doufat, že se odpařím. Je strašné, co mu BERT dovolil! Je strašné, kde měl ten nekvalifikovaný muž ruce!
22:13
Volal jsem Frankovi a stěžoval si mu na svou situaci. Pochopitelně bez detailů, ale svolil, že se mnou zítra nakonec půjde navštívit nebohého génia v komatu. Jistě si zaslouží trochu úcty, jak jsem řekl.

3.12 pondělí
váha: 91 kg (hm. hm), počet vykouřených cigaret: 220, no dobře, ne ale rozhodně TAK NĚJAK, alkohol vypitý: zatím nic, ale na klíně mám Jamesona! To je muž mého života.
Hezky mě hřeje.
18:40
Stala se strašná, strašlivá věc. Udělal jsem strašnou, hrozivě strašlivou věc a budu za ní pykat v pekle a nebo dříve i zde na zemi!
Také se stala dobrá věc, ale ta strašlivě strašná ji naprosto zastínila.
Ráno jsem asi hodinu sháněl Franka, neboť jsme se měli sejít v devět třicet. Dorazil v jedenáct a tvářil se zavile, tudíž jsem se raději nevyptával na příčínu jeho spoždění.
Poté jsme se vydali do oné nemocnice, kde na nás čekalo krásné překvapení! Génius se procházel po pokoji a vypadal šťasten, že nás vidí.
"To jste mi udělali radost!" pronesl "Moc rád bych dostal zpět svou vzácnou orchidej, kterou jsem si bohužel v pokoji zapoměl."
Frank začínal vypadat pobaveně, což mě znervózňovalo, ale to nebyl konec.
Potom si lehl na postel a řekl "Byla jediné, pro co jsem žil."
Jistě ho potěší, až uvidí, že jsem si z květináče udělal popelník.
18:59
Už čtvrt hodiny tu sedím a sleduji květináč. Je plný vajglů. Nabídl bych ho géniovi jako náhradu rostlinu, ale nechci mu přivodit další koma.
19:34
Povolal jsem Berta. Konec konců se mnou byl ve chvíli, kdy jsem rostlinu necitlivě vyklepal z okna. Přísahal jsem, že s ním už nikdy nepromluvim, ale situace si ho žádá. Debila.
20:12
Byli jsme se podívat pod oknem na chodník, s nadějí, že sníh možná orchidej dva měsíce uchoval v mraženém stavu, ale jak mi bylo připomenuto, sníh napadl před týdnem.
Bert se mi omluvil za svůj čin a nyní jdeme pít. Toliko k dobré věci.

5.12. Středa
váha: 91 kg (proč? proč?), cigarety: zmizely! všechny zmizely! (mimochodem taky nevim kam zmizelo úterý) alkohol: zdá se, že mnoho; ostatní (nevím přesně co, ale hodně)
03:54
Je mi nevolno. Nemám tušení kde je včerejšek, ale právě jsem byl vzkříšen a odtažen Bertem a ještě někým z rohu školního skladu na kola. Nemohu se ani udržet na nohou, jsou jako ze želé.
Musím vypátrat co se stalo! Mám zmrzlé ruce, mimochodem.
Bert mumlal něco, co znělo jako "báli jsme se" "kde jsi byl" "mrtvý" "v bezvědomí" a "kokain".
Hm!
7:32
Odplazil jsem se do koupelny a poté se podíval do zrcadla a utekl zpět do tepla a bezpečí pod přikrývkou. Kdo je ta zrůda?!
Teď už bych se měl jenom začít potácet po nákupním centru s rukama nataženýma před sebou a vydávat mrtvolné zvuky!
9:21
Bert se tu ukázal a přitáhl s sebou Mikeyho. Mikey se na mě díval podezřívavě a potom vytáhl můj kufr a řekl "Pojedem domů".
Nikdo mi pořád nechce říct co se vlastně stalo!
Teď tu klečí na zemi a hází mi oblečení do zavazadla. Nevím, jestli je dobrý nápad, aby se v něm hrabal.
Jsem totiž pořád umělec, že.
10:01
"Co jsem dělal." zeptal jsem se nenápadně, ale Mikey zavrtěl hlavou a několikrát otevřel a zavřel pusu.
"Nic." vypadlo z něj nakonec, ale ani se na mě nepodíval.
Podezřelé. Velmi podezřelé.
11:13
Odešel jsem si do kantýny koupit kávu a hamburger. Teď ležím natežený na lavičce před studovnou a nemohu se pohnout!
Celý svět se houpe! Mám strašlivé závratě!
Spadl jsem na schodech a nějaká ubohá šlechetná dívka mi nabídla své rámě, které jsem poblil.
11:14
Dvakrát.
12:15
Nevím co mám dělat, stále ležím natažený na lavičce, kolem chodí lidé a smějí se mi. Zdá se mi, jakoby všichni věděli co jsem provedl a jen já tápal v temnotách!
Chci zpátky k Mikeymu, ale nevzal jsem si s sebou mobilní telefon a tak mu nemohu zavolat!
13:01
Vzchopil jsem se a začal se pomalu plazit pryč. Připadal jsem si trochu jako ninja a začal jsem se tak smát, až jsem se poblil.
13:56
Nyní sedím na rohu u záchodů. Zvracel jsem do květináče u vchodu. Chudák fíkus.
14:32
Je mi strašně blbě. Všechno se houpe a točí a všichni se nějak roz...rozčtveřili. Až uvidim Berta tak ho uškrtim. Nebo aspoň jednoho z nich.
15:42
Hurá, byl jsem nalezen!
Řekl jsem Mikeymu, že je dobrý bratr, načež mi odvětil, že jsem idiot. Nehodlal jsem se s tim smířit a poděkoval mu slovy
"Proč ti to kurva trvalo tak dlouho?"
16:57
Sedím na zadním sedadle zabalen ve své dece se supermanem a svém pyžamu s kostrou. Pyžamo smrdí. Deka také.
Obojí jsem poblil.
Mikey řídí. Pokouším se z něj dostat informace, ale pevně odolává!
22:29
Jsem doma. Stále jsem se nic nedozvěděl. Matka mi přinesla do postele celou pizzu, kterou jsem snědl a potom se poblil.
Začíná to být trochu stereotypní.
23:14
"Řeknu ti to zítra." slíbil mi Mikey. Beru ho za slovo! Potom mě přikryl, odešel z pokoje a zhasnul. Neodporoval jsem jen z toho důvodu, že na to nemám sílu (a hlavně žaludek).

6.12. čtvrtek
cigarety: 9; Alkohol: dal bych si, ale jsem si naprosto jist jak by mé tělo reagovalo!; Jídlo: nebudu to pokoušet, zatím.
5:33
Nemohu spát, a tak sedím v kuchyni. Vypil jsem přibližně tři litry čisté vody z kohoutku (i když čistá je velice relativní pojem) a dva hrnky kafe. Třesou se mi ruce! Pořád je to se mnou špatné. Stále si nic nevybavuji.
7:15
Objevil se tu Mikey a naprosto mě šokoval.
Moje tričko s Doom Patrol! MOJE!
"Myslel jsem, že když si pryč tak už ho nebudeš potřebovat." řekl mi s pokrčením ramen. Potom si šel nalít kafe a začal jíst barevné cheerios s jogurtem.
Byl jsem zhnusen! Vyndal jsem ze skříňky odpadkový pytel a pokoušel jsem se mu ho uvázat kolem krku jako bryndák, ale praštil mě lžící.
"Myslim, že po tom, co jsem pro tebe včera udělal si ho zasloužim." řekl mi naštvaně.
To jsem samozřejmě nemohl posoudit.
"JÁ NEVIM CO SI PRO MĚ UDĚLAL NECHCEŠ MI TO ŘÍCT!!!!" řekl jsem výhružně zvýšeným hlasem, který ho měl podle mého naprosto odzbrojit.
A tak mi to řekl.
7:25
Ach bože. Ach bože. Ach můj bože.
Proč jen jsem nezůstal ve sladké nevědomosti!
Poprosil jsem otce, aby mě odvezl do nákupního centra (pořád si nejsem jistý svou schopností řídit, třesou se mi chodidla).
Jedu si koupit lano.
ZAS.
9:21
Koupil jsem si krásné, černé lano. Jistě budu vypadat velmi tragicky, až mě z něj budou odstřihávat, hodí se mi k pleti a tvoří s ní nádherný kontrast.
Kromě toho jsem si koupil svou poslední snídani v burger kingu a svoje poslední kafe ve starbucks (budete mi chybět). Až dojím, rozloučím se s tímto světem.
9:50
Měl jsem počítat s možností "Až dojím, půjdu zvracet." Sebevražda se odkládá na večer.
Mám pocit, že bych měl sepsat to, co se mi údajně stalo (podle Mikeyho slov, která vychází z toho co mu řekl Bert).
Ztřískali jsme se. Poté jsme šňupali kokain dolarovkou (jistě chápete, že stodolarovky prostě nevedeme. Netuším ani za co ho sehnali, jeden z nich asi bude skrytý boháč a nebo zloděj. Typoval bych to na Berta.). Nechci ani tu hrůzu co jsem udělal popisovat! Chci to navždy vymazat ze života a zapomenout.
Každopádně jako zakončení jsem se prý rozhodl vydat na výlet a usnul jsem ve skladu na kola.
Nevím proč mě ještě nevyhodili, ale nedivil bych se. Vůbec.
10:32
Stále myslím na to ponížení! Zavolal jsem Frankovi a řekl mu to. Slíbil se tu co nejdříve ukázat.
18:43
Frank je tu. Ukázal jsem mu své lano a on se mi ho pokoušel zabavit, marně. Naštval se a řekl, že pokud mu ho dobrovolně nevydám, zůstane tu přes noc.
Nevím proč ho vůbec napadlo, že by mi to mělo vadit.
21:17
Sedím v posteli a Frank sedí naproti mě na židli s rukama skříženýma na prsou a zírá na mě. Udržujeme oční kontakt plný agrese!
Kdybych nevěděl jak na tom jsem, řekl bych plný vášně!
21:54
Frank samozřejmě usnul. Píši dopis na rozloučenou. Konečně mu mohu vyznat lásku! Přece bych si toto tajemství nevzal s sebou do hrobu!
Zkrášlil jsem dopis kresbami netopýrů a svinul do ruličky. Je to velmi estetické.
Kurt Cobain se za ten svůj nakřivo jdoucí blábol může stydět! Samozřejmě čistě teoreticky, jsem si vědom toho, že je momentálně rozprášen na několika místech.
22:12
Stojím přede dveřmi s provazem zatím v ruce. Pokoušel jsem se upravit tak, abych vypadal jako intelektuální spisovatel z Anglie 19. století, ale nejsem si jist, jestli tehdy nosili martensky.
22:13
A šály se Hello Kitty. Asi ji oželím, kolem krku budu mít přece jinou věc.
22:23
Vylezl jsem po žebříku na strom na zahradě a lano uvázal. Nejsem si jist, jestli bude lepší žebřík odkopnout nebo ho nechat opřený o kmen, je to dostatečně efektní?
22:21
Sbohem světe. Odhazuji deník do sněhu a zde stojím se smyčkou kolem krku, na poslední příčce žebříku. Je těžké všechno opouštět! Odejdu pod rouškou tmy. Všichni budou litovat jak se ke mně zachovali!
23:15
Co se to právě stalo?
Odkopnul jsem žebřík a smyčka se mi utáhla kolem krku. V tu chvíli jsem pochopil, že to nebyl dobrý nápad, ale byl jsem připraven nést svůj těžký úděl, když tu větev křupla.
Neulomila se! Frank to ovšem slyšel a vrhnul se ke mně se zbytečným křikem.
"Ty idiote!" řval "Co to děláš ty vole debilní!"
Potom se mě pokoušel chytit za nohy a držet nahoře, ale nepřinášelo to žádný výsledek, tak zmizel v domě a potom mě odstřihl.¨
Dopadl jsem poněkud tvrdě a lano mi bylo okamžitě sundáno.
"Jsi v pohodě?" ptal se Frank s hrůzou a držel mě za ramena "Gerry, Gerarde, ty KRETÉNE." opakoval mi.
Přikývl jsem "Je mi fajn" zachrčel jsem a držel jsem se za krk.
Potom se na mě vrhnul a přibližně dvacet minut mě objímal ve sněhu a opakoval mi, že jsem debil. Nemůžu souhlasit! Chtěl jsem jen ukončit trápení tohoto světa. Trápení světa se mnou.
"Mám tě rád Gerarde." řekl mi. Nikdy jsem nebyl šťastnější!
Potom jsme šli dovnitř a kouříme u mě na posteli a pijeme kakao. Frank mě stále neche pustit.
Je to hezké.
23:30
Viděl jsem se v zrcadle.Mám na krku černo-zeleno-modro-šedou čáru. Jak to budu vysvětlovat?
23:50
Zeptal jsem se Franka, jestli se někomu chystá sdělit o co jsem se pokoušel.
"G. Potřebuješ psychiatra."
Souhlasil jsem.


10.12. pondělí
váha: 89 kg (štíhlý jako proutek!) cigarety: karton? dva? nemám tušení! kafe: asi 100 litrů alkohol: nemám přístup
12:10
Už třetí den jsem na pozorování v jakési instituci. Uvrhla mě sem má vlastní rodina! Pokouším se chovat normálně, ale je to těžké, vzhledem k tomu, že sedím v jídelně u stolu a naproti mě sedí jakýsi šílenec, který se pořád naklání přes stůl a pokouší se mi sahat na vlasy.
Nemám starost o svoje vlasy, dva týdny jsem je nemyl, ale poněkud mě to znervózňuje.
15:30
Šílenec byl odvezen s kožní vyrážkou na rukách! Ha! Zajímalo by mě, kde jí chytil.
17:12
Sedím na skupinové terapii. Kreslíme si. Nevím co si o tom mám myslet, ale jsem přeci dostatečně inteligentní a vyvaruji se veškeré krve, smrti, zombies a tak dále. Přelstím je všechny! Chci odtud vypadnout.
17:35
Kreslím prosluněnou louku s pobíhající zvěří. K tomu nemůžou mít žádné poznámky!
18:21
Přidal jsem i poletující čmeláčky!
19:23
Na základě mého výtvoru bylo posouzeno, že nedokáži ovládat své sexuální choutky, což je příčinou mé deprese.
Proč vždycky já?
20:12
Za výsledek to mělo to, že jedu domů! Vždycky se najde světlá stránka.
23:42 (doma! doma doma doma!)
Volal jsem Frankovi a podělil se s ním o své trápení. Zněl poněkud zaneprázdněně, obávám se, že navázal nový vztah (kterého opět nejsem součástí).
"To je super." řekl mi "Musim končit." potom se ozval podivný zvuk a položil to. Naštvalo mě to! Měl by na mě brát ohledy, pokusil jsem se přece o sebevraždu! Doufal jsem, že se o mě teď budou všichni zajímat, ale opak je pravdou - ANI JEDEN VZKAZ NA ZÁZNAMNÍKU. ANI JEDEN.
23:51
Odešel jsem do obýváku a nahrál si vzkaz do pokoje. Teď si ho jdu poslechnout. Aspoň někdo na tebe myslí Gerarde! Ha!
23:59
Přemýšlím v čem jít tenhle rok na comic con. Mikey mě upozornil, že bych mohl konečně jednou jít jako normální člověk, ale můj kostým lorda Sitha je neodolatelný!

14.12. pátek
váha: 89 kg (stále jsem štíhlý! je to neuvěřitelné) cigarety: 53 (nemůžu se omezovat, když teď nepiji. Nevim jak dlouho to vydržím) sportovní aktivita: obrovská; ponížení: přiměřené sportovní aktivitě
18:20
Jsem nyní s Bertem. Mám pocit, že jsme vstoupili do jakéhosi druhu vztahu, ovšem jistý si nejsem, nikdy jsem v žádném nebyl.
Ráno se tu stavil a řekl mi, že jedeme ven. Ve škole už máme stejně volno. Předpokládal jsem, že se jdeme ožrat, ovšem hluboce jsem se mýlil. Bert mě zatáhl do BAZÉNU. Pokoušel se mě zatáhnout do bazénu v BELLEVILE, ale i přeze všechny protesty, že je strašlivá zima a neumím plavat (to je lež, ale je třeba zkusit vše) se mi povedlo docílit jenom toho, že mě zatáhl mě do bazénu ve městě Garfield. Nepovažuji to za dostatečnou vzdálenost, ale existovala menší pravděpodobnost, že se zde budou vyskytovat mí bývalí spolužáci ze střední a smát se mi, že jsem otylý.
Problém nastal, když jsem se měl převléknout do plavek. Všude kolem byli lidé! Chytře jsem odešel na záchod a převlékl se zde, ovšem všichni momentálně vykonávající potřebu se na mě dívali jako na úchyla. Pokrčil jsem rameny a dělal že mi to nevadí. Vadilo mi to!
Nechal jsem si tričko.
Bert měl k tomu samozřejmě poznámky, ale odmítám obnažovat svůj hrudník a svůj pivní pupek ve veřejném bazénu! Bert se ho ze mě snažil servat, ale mám v těchto věcech praxi. Kolikrát se na mě vrhala rodina na pláži!
Na pláži to ovšem můžu maskovat tím, že jsem se spálil (což se mi taky nestává, většinou okamžitě zhnědnu, proklaté italské geny!), ale u bazénu je to horší.
"Gerarde, nechceš si rovnou vzít i džíny?"
Musím uznat, že jsem tu možnost zvážil!
Pokračovali jsme dále. Bert evidentně s převlékáním problém nemá a trochu mě potěšilo, že má postavu uschlého stromu (z blízka jsem si ho nikdy neměl šanci pořádně prohlédnout! navíc mám vždycky obličej v matraci.), jenomže hned jsem si uvědomil, že oproti němu musím vypadat jako stokilový tank a veškerá má radost opadla.
Sprchy jsem samozřejmě přešel bez povšimnutí, navíc zde hrála jakási podivná vánoční píseň, což mi připomělo, že se to zase blíží, ačkoli jsem to až doposud úspěšně ignoroval.
Odhodil jsem ručník a ladně seskočil do bazénu, ovšem po několika tempech se ke mně přiřítil pracovník bazénu.
"TO TRIČKO OKAMŽITĚ SUNDAT." Nechápal jsem proč. Zeptal jsem se.
Bert se začal smát.
"PROTOŽE PŘENÁŠÍ DO VODY BAKTERIE."
Sklesle jsem si sundal tričko. Potom jsem se pokusil dát na útěk, ale Bert mě chytil za kotníky a stáhl po kraji bazénu zpátky do vody.
"Ty si holíš kotníky?" zeptal se.
Rychle jsem odplaval.
Teď jsme u Berta a budeme souložit.
HAHAHAHAHAHAAHAHA.
20:04
Řekl jsem Bertovi, že si myslím, že má postavu seschlého stromu. Začal na mě ječet a pak mi řekl svůj názor na mě. Vypadám prý jako ožralý vorvaň. Urazil jsem se a opustil jsem jeho dům, čehož lituji, protože teď mrznu na chodníku a čekám, kdy mě někdo okrade. Pokoušel jsem se stopovat, ale zastavilo mi jenom jedno auto, ve kterém sedělo pár kluků a řekli mi:
"Kam by holka jako ty takhle večer chtěla jet."
Urazil jsem se. Zdá se mi, že jsem v poslední době velmi zmužněl. Nechal jsem si narůst kotlety!
20:12
Je mi zima. Frank pro mě jede. I přesto, že mě nemiluje ho mám nejradši!
20:36
Jsme v autě. Frank se mě ptal co se stalo, tak jsem mu se smutkem vylíčil vývoj svého vztahu s Bertem. Teď jedeme na koblihy do Dunkin donuts. Možná jsem si měl vzít k srdci Bertovo prohlášení o mojí vorvaňovitosti, ale udělám mu to natruc!
20:57
Všude rozvěšené girlandy se soby. Všude santové. Nevím, jestli mě to hřeje na duši nebo se mi z toho dělá nevolno?
21:07
Vyšli jsme ven z DD. Frank řekl něco jako "Je fajn, že jsou zase vánoce!". Potom mě vzal kolem ramen a položil mi na rameno hlavu. Hřeje na duši, rozhodně hřeje na duši!
21:23
Frank se mě snaží zpovídat a ptá se proč si prostě nenašetřím na svoje auto. Našetřit! Blázen. Jsem nepracující a veškerý rodinný majetek budu muset odevzdat na koupi vzácné orchideje identické s tou předtím (netušim jak vypadala).
Myslím, že by mi rodina měla obstarat nový vůz!
22:01
Řekl jsem matce, že si přeji nový automobil. Zastihl jsem ji v obýváku s podivnou knihou na klíně a lahví vína na stole. Podezřívám jí z toho, že se mě snaží zaklít a nechat zmizet.
Nicméně se mně zeptala "A jaký bys chtěl?"
Cítil jsem naději "Trans am" řekl jsem.
"Dostaneš to po dědovi." odpověděla mi. Nevím proč ve mě ta žena vzbuzuje plané naděje! Doufám, že mě zakleje do alternativní reality, ve které se budu svým trans am projíždět po Beverly Hills a na každý ruce mi budou viset dvě děvky! (čistě pro image. na co by mi byly děvky.)
Zatím se spokojím s autem po dědovi.

12.12. středa
váha, cigarety, alkohol, kafe: NIC, ale okamžite jdu navýšit!
04:32
DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD:
Právě jsem viděl dědovo auto.

13.12. čtvrtek
váha: 88 kg (Oh! Nevěřím!), kafe: asi tak 871589809987868686 cigarety: MILION, jinak to říct sakra prostě nejde!
10:38
Stavil se tu Ray. Úplně jsem zapoměl, že existuje! Teď jedeme mým autem nakupovat kytku.Ray mi otevřeně sdělil, že ohavnější auto v životě neviděl.
Já taky ne.
10:51
Na druhou stranu, jeho ohavnost z něj činí cosi krásného a jedinečného!
10:52
Ne, je prostě ohavný.
17:32
Objeli jsme asi dvacet květinářství a obchodů se zahradnickými potřebami (co kdyby jí tu měli? Ale neměli.)
Květina nikde. Zabil bych se, ale už jednou to nevyšlo, co kdyby to tentokrát VYŠLO? To bych nepřežil.

15.12. Sobota
váha: 89 kg (Za to může jedině a pouze plný močový měchýř!) cigarety: 20 (byla to moje poslední krabička, takže teď zkouším kouřit koření z kuchyně. Bobkový list zatím jednoznačně vítězí, ale skořice mu šlape na paty!)
12:11
Stál jsem u okna a vyfukoval ven skořicové kroužky, když ke mně do pokoje vstoupila matka. Tvářila se podezřele vlídně, z čehož jsem neměl dobrý pocit.
"Synu." začala. V tu chvíli jsem pojal opravdové podezření! "Cítím, že mezi námi od jisté chvíle" významně si odkašlala "Vládne napětí."
Potom se zhluboka nadechla "Také zde cítím zvláštní vánoční vůni!"
Mlčel jsem.
"Proto bych ráda, abys svého přítele pozval na večeři."
Nevěděl jsem koho myslí "Přítele." zopakoval jsem.
Zamračila se "No toho. Toho. Toho ze. Ze zastávky." dostala ze sebe.
"Aha!" řekl jsem "Tak to není můj přítel." vysvětlil jsem.
Zavrtěla hlavou "Jak, není?"
"To je jenom Bert. My jenom. Totiž. Vztah mezi námi." pokoušel jsem se jí naznačit co mám na mysli, aniž bych zasáhl její představivost "Je čistě fyzický." dokončil jsem.
Zatvářila se rozzuřeně "A napětí pokračuje!" zařvala, potom se otočila a práskla dveřmi. Netuším nač ten povyk! Jsem ovšem rád, že odešla, vypadala dnes opravdu rozladěně. Měla ve vlasech sponu s pavoukem.
12:12
Nebo pavouka.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jannica Jannica | Web | 26. října 2009 v 14:50 | Reagovat

Na začátku bylo trochu poznat, že tě to už moc nebaví, ale pak to bylo opět super:) U některých částí jsem se úplně chlámala, a to jsem před tím měla špatnou náladu:D
Je to tragéd, fakt že jo :D

2 Petra Petra | 29. října 2009 v 16:12 | Reagovat

týýjo...náhodou je to pořád stejně super!! já fakt nechápu jak tě tyhlety hlášky můžou napadnout! prostě z toho nemůžu...miluju deník gerarda arthura waye!  xDDDD juchůů

3 Fdina Fdina | 30. října 2009 v 9:47 | Reagovat

J: Díky, bála jsem se, že už to vůbec nepůjde číst. Je to tragéd :D. Svět potřebuje víc takových. :D
P: díky :)

4 pájina pájina | 31. října 2009 v 9:01 | Reagovat

mě se to teda pořád líbí

5 kačka kačka | 7. listopadu 2009 v 9:21 | Reagovat

hele po tom začátku se to opět rozjelo,prostě tvuj neopakovatelnej humor =) a byla bych ráda kdyby sme si mohli přečíst další..

6 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | 12. listopadu 2009 v 19:25 | Reagovat

wowký :D super!

7 kačka kačka | 25. prosince 2009 v 9:56 | Reagovat

prosiiiiim když bude ten leden hoď sem zaky leden ala geeho deník =)

8 F F | 25. prosince 2009 v 16:26 | Reagovat

hej, mam to dokonce napsany, teda druhou cast prosince, ale v mym pocitaci, kterej se rozbil...:D takze nevim

9 kačka kačka | 25. prosince 2009 v 21:50 | Reagovat

oj =)
taksnad to ale pujde nějak z něj dostat, po dobrym nebo po zlym =)

10 BlackCia BlackCia | Web | 26. prosince 2009 v 0:58 | Reagovat

konečne nový diel.ja sa taak teším :D genialne jak vždy

11 Slečna Kikí xD Slečna Kikí xD | 2. ledna 2010 v 10:17 | Reagovat

Pote, co jsem se sem konečně dostala a spatřila novej díl, sem měla chvilkový šok. Který se ale zachvilku změnil na super radost a štěstí. :D Ale protože mě nemilosrdně vykopávali spřed pc, sem díl už nestíhala přečíst(je tak dloouhej), ale to mně neodradilo, rychle sem si ho vytiskla a přečetla v posteli s minimálním světlem malé baterky na baterky(snad chápete xD) protože já svítit nesmím(rodiče, bláblá a to mi je 16!)
Každopádně díl byl naprosto super, nasmála sem se strašně strašně strašně moc :)). A moc moc moc moc moc se těším na druhú část prosinceee :):)

12 Slecna Kiki xD Slecna Kiki xD | 8. ledna 2010 v 12:07 | Reagovat

Heeej, ja uz chci dalsi dil, uz mne nebavi cist furt dokola predchozi uz je umim snad zpameti :D predem dekuju xD

13 Fdina Fdina | 9. ledna 2010 v 17:42 | Reagovat

[11]: tyhle komentáře mě vždycky úplně strašně potěší, fakt děkuju! ^^
novej díl je pořád uvězněnej v rozbitym počítači :D a to ho teda ještě musim kus dopsat, ale dokonce mám i nápady! no nevim :D

14 Slečna Kikí xD Slečna Kikí xD | 10. ledna 2010 v 18:59 | Reagovat

[13]: Jsem ráda, že tě komentář potěšil, alespoň dostaneš novej příval energie psát dál když zjistíš kolik lidí na týhle povídce závislačí:D Kdys jsem četla Kissing Spent Cigarettes, ale nedočetla jsem to, tak jsem to před týdnem začala číst znovu a přečetla teď už úplně celý. Nevím jestli jsi tu povídku četla, ale takovej depresivní a těžkej Frerard jsem ještě nečetla(já jsem spíš na takové frerardy z úplně normálniho života nebo tak:D) a bylo celkem zajímavý přečíst jsi pár části KSC a pak skočit na tuhle úchylárnu, ale stálo to zato a bez tohohle bych prostě KSC nedokázala, teda spíš nechtěla přečíst, protože bych z toho měla akurát depky a to je na hovno. Takže vážně děkuju i když to je blbost, ale alespoň sem neměla depky:D
A zajímalo by mně kdy hodláš nový díl z rozbitého počítače osvobodit, resp. kdy ho opraví?:D A žádne nevím, ty nápady jsou určitě geniální ;)
Ne že si teď budeš o sobě myslet!! :D Ale né, máš právo :D

15 Petra Petra | 8. února 2010 v 12:46 | Reagovat

jistě, už aby ten komp opravili xD
Já tu stále čekám..Deník G. A. Waye totiž absolutně nemá obdoby xD nechápu jak můžeš něco tak geniálně ftipnýho napsat

16 Lafka Frerard Way Lafka Frerard Way | E-mail | Web | 14. února 2010 v 11:45 | Reagovat

proboha..už čtu všechny díly po třetí ale pořád se strašně směju..:D:D už aby byl další...:((

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
//<![CDATA[ http://www.gmodules.com/ig/ifr?url=http://www.google.com/ig/modules/translatemypage.xml&up_source_language=cs&w=160&h=60&title=&border=&output=js"> //]]>
>