Dance with mister Brownstone II.

6. května 2010 v 23:18 |  Dance with mr. Brownstone
II.

Seděl jsem na zadním sedadle, v pyžamu a pod dekou. Matka mi nabídla cigáro, který jsem si vzal. Otec řídil. Ani jeden z nás nic neřikal, byla to vesměs trapná situace, tak sem se jenom choulil v jedný z mejch dětskejch peřinek.

"Mikey se na tebe těší." řekla mi matka po chvíli, ale nic jsem neodpověděl, protože jsem se na to fakt necejtil. Po tom, co mě v nemocnici dva dny křísili mě rodiče navlíkli do mýho žlutýho pyžámka a naložili do auta. Cejtil jsem se poníženej.

"My z tebe to svinstvo dostanem Gerarde." řekl otec rázně za volantem "Ať chceš nebo ne. Budeš hezky u nás. Doma."

Dělalo se mi z toho ještě víc blbě, tak jsem zavřel oči a pokoušel se ty kecy neposlouchat. Ale neměl jsem na vybranou. Jakmile jsme zastavili před barákem, otec mě odnes do mýho starýho pokoje, kde to pro mě museli zvlášť připravovat. Byla tam postel a hned před ní telka - moc z mejch starejch krámů už ne, máti nebyla z těch šílenců, co nechávali pokoje svejch dětí v původnim stavu.

Otec mě do tý postele položil, bylo to příšerně potupný a pak mi donesli nějakou vodu.
"Byl tu tvůj kamarád Frank." řekla mi ještě matka "Je to pořád skvělej kluk, moh by ses od něj učit." řekla mi, ale já už pomalu, ale jistě začínal odplouvat do tý nejhorší části odvykání.
Taky mi udělala jídlo, nějakou omáčku, a když jsem viděl jak to leží na tom stole, maso a brambory, tak se mi chtělo zvracet, sledoval jsem jak se z toho kouří a ten smrad zaplavuje celej pokoj a pomalu mě tráví a dusí.

Příštích pár dnů se mi prostě slilo do jedný příšerný noční můry, fakt jsem chtěl, aby mě někdo zastřelil. Viděl jsem úplný hovadiny, Brendon stál u postele v pruhovanym pyžamu a chrastil řetězem a věděl jsem, že tam není, protože se mi zdál, ale byl tam a pak tu najednou byla Jenny, mrtvá a modrá tak jako v tý kolíbce, chtěla mě uškrtit těma malejma ručičkama za to, že ani já jsem nic neudělal a nechal jsem jí umřít tak jako všichni.

Když mě to přešlo, byla tu deprese. Apatie.
Pořád za mnou lezl Mikey a opakoval mi, jak je děsně hrdej, že to takhle zvládám, tak jsem jenom seděl a mrkal únavou a přikyvoval. Ani nevim co mi řikal, bylo mi to srdečně fuk.

Pořád jsem ležel zakopanej pod peřinou, z dálky hrála telka, ale matka se mě snažila zapojovat do svýho společenskýho života. Viděl jsem na nich, na rodičích, že maj zase pocit viny, bylo to jasný. Otec mě tahal v autě po okolí a na vobědy, i když jsem s nim byl sám naposledy na obědě někdy v sedmý třídě, matka mi vzala klíče od bytu a jela to tam celý překopat a taky prej tu 'špinavou díru vymalovat', brala mě i do kostela a na schůzky s kamarádkama a Mikey mě vzal na výlet do NYC, na celej den, kdy jsme chodili po central parku, váleli se po lavičkách víc než chodili po těch místech co by člověk měl vidět a kecali o hovadinách.

Byl jsem ochotnej si přiznat, že v tomhle jsem udělal chybu. Úplně jsem zapoměl, že mám bráchu a v posledních letech jsem ho bral jenom jako nějakej otravnej appendix co moralizuje a nabádá, a přitom ví hovno. Nějak mi nedošlo, že to byl pořád Mikey, a že jsem ho měl dřív strašně rád, tak jsem z toho byl dost sentimentální. Mikey byl nějaká moje lepší verze, tak jsem byl docela i rád za rodiče, že aspoň jeden z nás se jim poved, když já už se z všech těch sraček neměl šanci dostat.

Pořád jsem byl mimo a všechno kolem se hejbalo hrozně rychle, zatimco moje existence stagnovala, ale Mikeyho jsem teda začal vnímat positivněji.

Frank za mnou taky chodil. Rodiče ho vždycky vítali s otevřenou náručí, i kdyby se do toho baráku měl vpotácet. I když to většinou nedělal, protože ať byl jakkoli sjetej, uměl to hodně dobře maskovat.

Jedinej jeho problém byl, že se mi vždycky v botách napakoval do postele a přepínal mi telku na baseball nebo něco podobnýho, když sem chtěl tiše trpět a sledovat Oprah. Potom mi rozkopal peřiny svejma zadělanejma kanadama, a když měl lepší den, tak si ze mě dělal prdel a vyprávěl mi o svejch bohatejch sexuálních zážitcích. Trochu mě sral, jako vždycky, ale zase mě informoval o tom, co se děje.

Po pár tejdnech mi máti ještě sehnala menší brigádu v archivu, kde dělala ona, tak jsem tam chodil třídit papíry a její kolegové mi pořád opakovali, že sem okouzlující a proč se takhle zbytečně dřu, když jsem ten děsně talentovanej umělec.

Tak jsem se usmíval a chodil jim dělat kafe. Všichni matce tvrdili, že jsem prostě perfektní syn, tak jsem se trochu smál a trochu brečel, vevnitř samozřejmě.

-

"Byla tu za tebou nějaká tvoje kamarádka." řekla mi máti jednou, tak jsem si pomyslel, kurva a zkoumal jsem, jestli náhodou nemá nějaký řezný rány, ale vypadala nějak moc usměvavě.

"Taková tmavovlasá, hezká. Moc milá." pokračovala, až mi bylo divný kdo to za mnou byl, ale samozřejmě to byla Linds "Velký tetování na ruce?" dodala, už trochu míň nadšeně. Došlo mi, co se v ní děje, zahltila jí naděje, že její nadrogovaná napodobenina syna s někym chodí.

"Nepustilas jí dál doufám." řekl jsem s obavou "Neni tu, že ne?" ujistil jsem se.

"Ne, byl jsi pryč tak jsem jí řekla, ať přijde jindy." řekla s nadějí "Ona je tvoje...?"

"Ne mami. V žádnym případě."

Matka se zamračila "Vážně? Vypadala, že o tebe má starost." sedla si vedle mě a začala mě hladit ve vlasech, takovym tim způsobem, jak to matky dělaj a všechny to neskutečně sere.
Představil jsem si, jak o mě má Linds starost, ale co se mi vybavilo byl její kapesní nožík a můj krk, až jsem se z toho otřás hrůzou. Starost. Určitě se o mě tak bála, že by mi samou láskou rozpárala břicho. Bejt s ní sám byla noční můra každýho, kdo kdy měl tu čest jí potkat.

Máti chtěla pokračovat, ale naštěstí pro mě se ozval zvonek a musela povolit svoje láskyplný sevření a pustit mě ze spárů. Chtělo se mi spát, tak jsem sebou zase plácnul na postel a přepínal kanály, ale za chvíli se otevřely dveře a stál v nich Frank. Vypadal docela zdrceně, skoro tak, jako když jsme našli Jenny, ale teď nebrečel, jenom se opíral o rám dveří, koukal na mě a kousal si spodní ret, kterej se mu mimochodem chvěl.

Taky mě to vyděsilo. "Co se stalo?" zeptal jsem se. Frank zavrtěl hlavou, udělal pár kroků směrem ke mně a plácnul sebou na postel vedle mě.

Zíral nepřítomně do stropu, když řek "Patrick je mrtvej."

Úplně jsem nadskočil a nevěřícně jsem se na něj koukal "Cože? Jak? Proč?"

Frank kývnul a polkl "Rozešla se s nim jeho holka." začal nejistě

Nic jsem neříkal.

"No a tak přišel za náma." odmlčel se.

"...a?"

"No teda nejdřív za Gretou, ale já tam pak byl taky a byl tam i Ray. No a chtěl po nás, abychom ho taky nechali si šlehnout." zase si kous ret a vypadal, že se musí přemáhat "Tak řikám: doprdele chlape, to ti teda nedovolim. A Greta taky přikyvovala, tak sme nechtěli víš, když von je z nás jedinej takovej čistej, teda až na Lyn, ale to je chladnokrevná kráva, ale-" zase se na chvíli zasek, a já se z toho taky svez radši na polštář, protože sem věděl, jak todle asi dopadne.

"Jenomže von vytáh peníze a tak úpěnlivě nás prosil, a já jenom řek, kurva Pate, ale ty prachy, my prostě potřebujem prachy, tak mu nakonec Ray píchnul taky." popotáhl "A vypadalo, že v pohodě, ale pak se chvíli neukázal, tak sem za nim za dva tejdny zašel a von ležel úplně polomrtvej na gauči a vypadalo to, že rozprodává svoje krámy, ale to, rychlejc než my ostatní..." řekl "Třeba já, mě ještě zbyla telka a pár věcí, a ty máš pořád auto" obdivně se na mě kouknul "jenomže on už tam měl jenom nábytek a nějaký knížky, a v tu chvíli mi došlo, že je to v prdeli a kvůli nám, že sme ho poslali do pekla. Pak tam za nim párkrát byla Greta, ale vždycky se vracela úplně mimo a brečela a nadávala." zase se odmlčel. "No a jednou přišla s tim, že má AIDS. Jako Patrick."

Pořád sem nepobíral co mi to jako říká. Bylo to neuvěřitelný. neuvěřitelně příšerný.

"Tak jsem tam ještě byl taky a prostě, kurva..." řek jenom "Kurva Garry, to je moje vina." kopnul do hromady časáků, kterou jsem měl položenou na posteli "Měl tam jenom matraci, a tak smutně se na mě díval, že sem musel odejít. A v pátek jsem tam byl naposled, víš a nehejbal se a nedejchal, tak sem volal záchranku a ti mi řekli že je mrtvej a pak to tam vobsadili poldové, tak jsem se radši klidil. Ale volala mi jeho matka, jak měl ten aids a ty kočky v bytě, tak od ní chytil nějakou debilní nemoc a na tu umřel..." vyplivnul ze sebe "Já to zase celý zjebal kurva."

Nevěděl jsem co na to říct, úplně mi vyschlo v krku. Pata jsme znali už pár let a nikdy by mě nenapadlo, že do toho taky spadne, ale to my ho stáhli.

Frank si sednul, ale já si ho přitáh zpátky a fakt pevně jsem ho objal a utřel sem si nějaký ty slzy, který jsem potlačoval, do jeho trička.

"Celej víkend jsem nic neměl." řikal mi potichu do ucha "Tys toho nechal já toho nechám jo, kvůli němu já tohle nechci kurva, takhle dopadnout, to je v píči." zamumlal, tak jsem se ho pokoušel nějak utěšit, ale nějaký pohlazení po zádech ode mě bylo vždycky divný, tak jsem radši přestal.

"Nejdřív Jenny a teď tohle, sakra proč."

Tak jsme tak chvíli leželi, v takový smutný polodřímotě, Frank dělal, že pořád nepopotahuje, ale co, mě to bylo fuk, stejně měl úplně červený voči.

Pak do pokoje vešla matka, s tim, jestli něco nepotřebujem a Frank se ode mě tak pomalu odtáh a provinile se na ní těma opuchlejma očima koukal. Já taky nevypadal nejlíp a matka vypadala zmateně z toho, že sme tak divně propletený, a že se něco stalo.

"Co se děje." zeptala se potichu.

Frank se zhluboka nadechnul "Náš...náš kamarád umřel. Patrick Stump." řekl a máma si zakryla pusu rukou a taky se chytila futer.

"Tys ho znala?" zeptal jsem se udiveně a máma přikývla "Znám jeho rodiče, vůbec jsem nevěděla, že se znáte vy." Potom se na nás tak koukla "No tak... já vás radši nechám."

-

Po pohřbu jsme se sešli my, co sme zbyli, takže já, Frank, Greta, Lyn a Bren, kterýho pustili dřív za dobrý chování. Všichni jsme zírali do svejch půllitrů, kromě Linds, která furt mlela o škodlivosti drog a o tom, jak včera někoho skopala do bezvědomí, a proto má ty modřiny. Brendon mi, ale pak řek, že sice začala do někoho kopat, ale pak dostala tak na hubu, že musela sbírat zuby z asfaltu.

Teď, ale zase vypadala nasraně, nikoho z nás už to tam nebavilo, tak jsme tak nějak mlčky vzájemně odsouhlasili, že pudem. No, ale Lindsey, pod záminkou, že jde na hajzl začala řvát na nějakýho týpka co seděl u baru, že co na ní čumí. Vypadal spíš pobaveně, ale pak se už taky nasral a vstal ze židle, že Lyn odstrčí. To už na něj, ale vytahovala kudlu. Jeho kámoš se jí pokoušel chytit zápěstí, ale to vedlo jenom k tomu, že se do něj pustila, ale stihla ho jenom škrábnout, než jí ten druhej kudlu vyrazil z ruky.
V ten moment už se do toho přimíchal i barman, ale Lyn si ho přitáhla přes bar a praštila ho nějakou flaškou co tam stála, potom jí vzala a flákla s ní toho, co na ní prvotně 'čuměl'.

Bylo u toho hodně krve a pár kapek už doletělo i na Brendona, kterej vykročil, že se pokusí jí zpacifikovat, ale rychle si to rozmyslel.

"Kurva, kdo mi bude překážet to taky schytá!" ječela.

"Lyn!" začal jsem, ale Frank mě chytil za loket a táhl mě ven "Jdeme pryč, poď."

Naposled jsem se na ten binec podíval, zvednul se mi žaludek a rozhodl jsem se, že vypadnout bude nejlepší.

Nebyli jsme v naší hospodě, protože Patův pohřeb byl v nějakym městě, kde bydlel jako malej. Hned po skončení obřadu jsme zapadli do první putyky, kterou jsme tam našli a teď jsme se kvůli Linds zase museli co nejrychlejc vypařit. Sousedství bylo docela hezký a udržovaný, parkovali jsme o kus dál, a když jsem se dostal konečně na vzduch, Frank už byl pomalu a o ulici dál a šel rychlym krokem kolem nějakýho školního hřiště.

"Počkej!" volal jsem na něj a rozeběh jsem se, ale neotočil se a se založenejma rukama šel dál. Koukal jsem mu na záda, ale věděl jsem, že je to on, protože měl šedý džíny a černý ošuntělý sametový sako. Jako my všichni taky sklidil neúspěch, že není na pohřeb dobře oblečenej.
Trvalo mi než jsem ho doběhnul, protože jsem měl v prdeli plíce a spoustu dalších věcí, včetně svalů, tak jsem ho chytil za rameno a popadal jsem dech. Kouknul se na mě, zase měl oči podlitý krví.

"Proč-" nádech "Proč si nezastavil sakra." řek jsem.

"Musel jsem rychle pryč ." vysvětlil "Jedu se někam zchlastat, jdeš taky?" zeptal se, tak jsem o tom přemejšlel a pak sem zavrtěl hlavou "Asi si koupim flašku a pudu domů."

"Aha." řekl trochu zklamaně "Poď někam ven, potřebuju se ožrat a zašukat si, Garry..." přesvědčoval mě "Sám seš taky určitě v prdeli."

"Já a moje flaška se jdeme opít u televize." řekl jsem mu. Šli jsme dál a tak pár kroků přemýšlel, vypadal, že váhá.

"Tak jo, vadilo by, kdybych dělal společnost tobě a tvý...flašce?" zeptal se, ale ani nečekal na odpověď , vzal mě kolem ramen a pokračovali jsme směrem k autu "Řídíš?" zeptal se.

Byl jsem už trochu opilej, ale Frank asi ještě víc . Moc se mi nechtělo, nakonec jsem teda souhlasil. Stavili jsme se ještě v krámě, nakoupit kvanta chlastu a cigár. Frank kouřil, i když sme zastavili před mym barákem a procházeli jsme přes dědkovu část, ještě odklepal trochu popela na zem, když dědek začal nadávat, že děláme kravál.

"Nech toho, chci tu ještě chvíli bydlet." řekl jsem mu na to naštvaně, tak pokrčil rameny a zamáčkl ten popel do koberce. Jenom jsem si povzdychl a pokračovali jsme po schodech nahoru, kde jsem odemknul dveře od svýho kumbálu a konečně moh pustit tašku s lahvema na postel. Jo, měl jsem jenom jeden pokoj s kuchyní a malou koupelnu. Gauč se mi sem nevešel, tak jsem to prostě vyřešil postelí, stejně ke mně skoro nikdo nechodil, akorát matka mi koupila novej potah, kterej se válel špinavej někde v rohu. Nevim, kdy jí napadlo,že bych se s něčim takovym každej den sral.

Frank si sundal sako a hodil ho na zem, každej sme si vytáhli flašku něčeho jinýho a sedli si vedle sebe na postel. Zase se na nás nalepil ten tíživej vzduch, před kterym sme utekli z pohřbu, ale s tim se nic nedalo dělat, Patrick byl mrtvej. Zírali jsme do blba, tak jsem se aspoň natáh pro ovladač a pustil telku, ale stejně jsme zírali do blba.

"Až to dopijem tak pudem pryč." rozhodl Frank, tak jsem mlčky souhlasil, protože atmosféra mýho prázdnýho pokoje byla ponurá a s každym dalšim lokem jsme se propíjeli do ještě většího zoufalství. Nakonec jsem tu poloprázdnou flašku odložil, Frank najednou dostal záchvat aktivity a začal přecházet sem a tam po pokoji a něco mlít. U toho popíjel a popíjel.

Tak jsem taky vstal a řek sem "Tak jdem.", fakt rozhodně, dokonce jsem si myslel, že hned pudem, ale Iero se opřel o zeď a přeměřil si mě pohledem.

"No co." Jak se Frank přestal pohybovat, vypadal zase úplně strhaně. "Nejdem?" zeptal jsem se udiveně "Co tvý libido?"

"Mý libido." zopakoval po mně "Se moc dobře necejtí."

Tak jsem stál uprostřed pokoje, zmatenej z toho, co si zase ten blbec vymyslel. Pořád držel v ruce vodku, měl krátkej rukáv, tak bylo vidět, jak má tetování na levý ruce rozjebaný od jehly.

"Tak jo." řekl jsem resignovaně a sedl jsem si zpátky.

"Je ti ze sebe taky někdy blbě?" zeptal se mě najednou, což mě docela zaskočilo, tak jsem nevěděl co mu mám na to říct.

"Uhhm. Jo? Jako třeba, teď. Nebo, včera. Nebo minulejch 24 let myslíš?"

Natáhli jsme se zpátky na postel a zase koukali do stropu a poslouchali tichý šeptání televize.

Frank mi po chvíli položil ruku na břicho "Jsi živej Garry?" otočil jsem se na něj, teda otočil jsem na něj hlavu, protože to bylo tak všechno na co jsem se zmohl a jenom jsem párkrát zamrkal.
"Jo, já...jsem." ujistil jsem ho "Řek bych, že tomuhle stavu se ještě říká živej, jo."

"Všechno jde do prdele." řekl potom, ale s tou rukou nehnul a asi podvědomě si začal hrát s lemem mýho trika, dokud jsem ho nevzal za zápěstí a nedal ho pryč.

"Ty seš taková netykavka." řek mi "Nikdo s tebou nechce spát, protože jakmile na tebe někdo sáhne, uskauješ na druhou stranu místnosti."

Nechtělo se mi to poslouchat, protože měl pravdu "Jdi do prdele."

"No nemám snad pravdu?" zeptal se ještě a z ničeho nic mě chytnul za ruku. Cuknul jsem sebou.

"Vidíš?" řekl a pustil mě.

"No tak si mě překvapil." odsunul jsem se.

"Jediná oblast, která tě nenervuje je tvý péro." řek mi potom.

Sednul jsem si a znechuceně se na něj podíval, vzal jsem mu z kapsy cigára a jedno si vzal

"Protože mi na ně furt saháš." zapálil jsem si "Člověk si zvykne."

Frank si nabral do pusy trochu vodky a pak jí po mě plivnul. Začala mi pomalu okapávat z ksichtu a už jsem se vážně nasral a utřel si ho do jeho trika, když měl ty kecy. Dal sem si záležet, aby na něm zůstaly i stopy očních linek, který jsem měl rozmázlý kolem očí ještě někdy od minulýho tejdne. Triko ničím turínský plátno.

Chtěl jsem se zvednout, ale Iero mi držel hlavu dole, tak jsem se chtěl zeptat co sakra zas má a pak mi to začalo docvakávat. Šokovaně jsem se na něj podíval, dokonce i s držkou dokořán údivem.

"Ty mě chceš. Ty seš tak zoufalej, že chceš dokonce i mě." řekl jsem a vejral jsem na něj. Vzal mi cigáro z ruky, olíznul si rty a trochu potupeně se na mě taky kouknul, tak jsem si řek, do háje s tím, rozdělal jsem mu poklopec a - teda s chvilkou váhání - jsem ho vzal do pusy. Slyšel jsem, jak popadl dech a chytil mě za ramena. Připadal jsem si bizarně, teda při nejmenšim, hlavně když jsem si uvědomil, že to je Frank. Musel sem ho nakonec chytit za boky, protože mi furt přirážel do pusy a pokud jde o dávivej reflex, zrovna ten ze všech možnejch mám.

Nevydával skoro žádný zvuky, jenom přerývaně dejchal a tlačil mi na hlavu a tahal mě za vlasy. Úplně mi připomněl všechny ty důvody, kvůli kterejm jsem tohle dělal co nejmíň, ještě navíc mě jeho zip škrábal do brady, tak jsem se musel odsunout a stáhnout mu džíny ještě o kus níž, ale nakonec mě zastavil a udělal to sám. Při tý příležitosti si musel sundat glády, tak vydal naštvanej zvuk a začal rozvazovat. Pak se na mě otočil a sundal si i tričko.

Měl jsem pocit, že bych asi měl něco říst, když jsem byl ještě úplně oblečenej a v teniskách, tak jsem si teda taky sundal triko a boty a ponožky a chtěl jsem si sundat i džíny, ale Frank mě políbil, a shodil mě zpátky dolů, takže jsem ležel pod nim. Potom mi ty džíny stáhnul a koukal, připadal jsem si moc odhalenej, tak jsem mu řekl "Nezírej."

Frank si odfrknul a blbě se usmál "Na co jako." řekl mi, a pak mě zase políbil, olíznul mi rty a úplně se na mě nalepil. Chytil jsem ho za zadek a přitáh ho ještě blíž k sobě. Bylo mi až blbý jak dlouho sem s nikym nespal v normální posteli

Frank se opřel o lokty a přirazil ke mně, hlasitě jsem jsem se nadechnul a Iero řekl "Tohle je vtip nebo co." Pak začal pohybovat bokama, cejtil jsem jak je tvrdej na mym stehně, zavřel jsem oči, protože Iero mi strkal prsty do pusy, tak jsem je olíznul, co nejvíc, protože nikde v dosahu jsem žádnej lubrikant neměl.

Zajel jsem mu rukama do vlasů, jak mě líbal na hrudníku a na břiše a sunul se furt dolů, párkrát mi olízl péro, ale moc pozornosti mi teda nevěnoval. Roztáhl jsem nohy, aby se tam vůbec dostal a pak jsem se kousal do rtu, protože od toho kluka Willa už uběhla docela pěkná chvíle, a tři Frankovy prsty byly docela dost.

"G.?" zeptal se.

"Dobrý dělej."

Pak si plivnul do dlaně, párkrát po sobě přejel a nijak zvlášť opatrně do mě zajel, ale já si nestěžoval, jenom jsem si řikal ježiši tohohle budem asi ráno hodně litovat. Omotal jsem mu nohy kolem pasu, jak do mě začal přirážet a snažil se střídat různý úhly, dokud se konečně netrefil.
Utek mi fakt hlasitej vzdech, tak jsem si radši zacpal hubu, protože to poslední, co jsem ještě potřeboval byl dědek za dveřma. Frank mi odhrnul zpocený vlasy z čela, to bylo milý, ale pořád to nebylo ono, tak jsem začal mlít něco jako rychlejc a víc a tak dál. Frank se udělal jako první, ale i přes to jak příšerně jsme byli nalitý hned neusnul a dodělal mě rukou.

Pak se natáh pro flašku a divně se na mě kouknul, cejtil sem jak mi tečou mrdky po stehnech a připadal jsem si nechutně, tak jsem se taky rychle napil. Hrozně jsem si přál, abych si v tu chvíli moh šlehnout a už nevstát.
-
Když jsem se hnul, první co sem cejtil byla děsná bolest hlavy a druhý, ta nepříjemná bolest v jisý části těla. Rozhlíd jsem se kolem, a když jsem si vzpoměl co se stalo, padl jsem zhrozeně zase zpátky a fláknul se hlavou o zeď.

"KURVA." řekl jsem si pro sebe nahlas a otevřel oči.

Frank tu pořád byl, což mě překvapilo snad ze všeho nejvíc, ale byl kompletně oblečenej, seděl na okně a hulil, teda z toho co dolehlo k mýmu nosu.

"Jo, kurva." zopakoval souhlasně.

Vypotácel jsem se z postele a posbíral ze země nějaký hadry, táhnul jsem za sebou tu umolousanou peřinu, protože mě včera asi oblíknout se nenapadlo. Nakonec jsem našel džíny a svetr, šťastně to na sebe hodil a napil jsem se whiskey nebo co to bylo, nutnej vysvobozovák.
Vzal jsem Frankovi brko z ruky a pořádně si potáhl. Ani nenadával jako vždycky, ale nechal mě, než jsem mu ho sám od sebe vrátil.

"Já se s tebou vyspal." konstatoval jsem suše a prohrábl jsem si nervózně vlasy, který mi všechny stály na jednu stranu. Nebylo to zrovna prohlášení naplněný nadšením. Bylo to spíš jedno z těch typu 'moje matka je mrtvá'.

Frank vypadal, že ho to taky docela sebralo. Přitom bych přísahal, že šukal s půlkou státu a to by musel mít každodenní depku, jestli ho to takhle bralo pokaždý.

"No jo." polknul "Ale šlo to, ne?" ujišťoval se radši. Zapálil jsem si a kývnul jsem "Ale jo."
-
Nevěděl jsem jak mě Lindsey našla v Baltimoru, ale jednoho dne se objevila před mejma dveřma s velkou taškou a řekla, že tu na chvíli zůstane. Byl jsem zděšenej, ale odmítnout jí by byla sebevražda.
Měl jsem novou práci a proto jsem vypadl do Baltimoru, kreslil jsem takový ty satirický komiksy do jednoho časáku a kromě toho jsem teda ještě dělal na recepci společnosti na mražený výrobky. Mělo to tu výhodu, že tam nikdo nechodil, takže jsem ty komiksy většinou stíhal dodělat v pracovní době. Měl jsem se fajn, připadal jsem si normálně a najednou se mi nastěhovala do postele, že nemá kde spát a vyžírala mi ledničku.
"No a na jak dlouho to vidíš?" zeptal jsem se jednou opatrně "Jak dlouho tu budeš?"
"Nevim." odpověděla mi a pak už mi nevěnovala pozornost.
Strašně jsem trpěl, a tak jsem radši trávil většinu času trávil venku, jenomže Linds mi mezi tim měnila můj vesměs celkem čistej byt ve špinavou díru pliváním kuřecích křidýlek do koše z postele a rabováním mý kuchyňský linky.
Jaký bylo mý překvapení, když jsem se vrátil domů, a tam seděla Linds, Frank a Brendon, telka byla pryč a všichni žrali obrovskou pizzu.
"Kde je moje telka." řekl jsem zděšeně.
Frank pokrčil rameny a s plnou držkou pizzy mi řek "Měli sme hlad."
Stál jsem tam jako opařenej "To si kurva děláte srandu."
Brendon zavrtěl hlavou "Promiň, fakt dlouho jsi nešel."
Všichni tři mi leželi na posteli ve svejch zašpiněnejch converskách, zatimco já jsem měl na sobě oblek a vůbec jsem byl hrozně reprezentativní, že mi bylo skoro blbý jim něco řikat.
"Potřebujem od tebe prachy G." řekla Lyn "Koupili sme velkej balík heráku a jdeme ho prodat, ale všem nám dlužíš." vysvětlila.
Asi jsem se začal tvářit nasraně, protože Lyn po mně mrštila kůrkou od pizzy "Máš přece prachy ne?!" řekla, tak jsem si radši protřel oči, jestli se mi třeba všichni nezdaj. To by bylo krásný.
"Prodali jste mojí televizi!" řekl jsem naštvaně "Za tu máte nějaký peníze."
"Hele." řekla mi Linds "Pracuješ, takže musíš mít nějaký peníze. Takže teď všichni pudem do banky a vyberem to, jasný?"
Když mi řekla kolik to je, málem jsem sebou fláknul. "To chcete jako jenom ode mě?"
Samozřejmě, že mě donutili, a tak sme teď seděli kolem mýho stolu a zírali na ten balíček. Svědily mě z toho ruce, a pak Lyn pronesla.
"Někdo to musí vyzkoušet."
Tak jsem se toho dobrýho skutku teda zhostil. Bylo to pro nás pro všechny samozřejmě, jinak by mě to ani nenapadlo.
-
S těma lidma jsme se měli sejít v nějakym motelu u dálnice. Byl jsem zase úplně na sračky, protože sem si z toho balíku fakt nenápadně vzal trochu víc než na vyzkoušení, ale zasloužil jsem si to. Lyn si řekla o ten nejlevnější pokoj, tak jsem zase skončil spát ve vaně, ale s tim, jak vysoko jsem lítal mi byl nějakej kouhoutek kapající na břicho srdečně u prdele.
Viděl jsem, jak se otevřely dveře do koupelny, protože se na podlaze vytvořil pruh matnýho světla, kterej se zaklapnutím zase zmizel.
"Kdokoli seš, jestli chceš jít na hajzl běž ven." zamumlal sem a otočil si svůj zmoklej polštář.
"Nechci jít na hajzl." ozvalo se hned vedle, asi někde od kraje vany, tak jsem zas otevřel oči, abych si zvykl na tu tmu a viděl, kde vlastně je.
"Iero?" zeptal jsem se nervózně, protože jsem neviděl pořád vůbec nic.
Z ničeho nic se ruka dotkla mýho čela "Aha, tady seš." řekl a dal jí zase pryč. "Hele, já se ti chtěl omluvit za ten dnešek, já vim, že sem to zase celý zmrdal."
"Jako vždycky." řekl jsem nevrle. Fakt jsem neměl náladu se vybavovat s Frankem po tom všem. To, že sme spolu spali mi bylo celkem fuk, sralo mě všechno ostatní co dělal. Jako třeba napakovat se mi do bytu s Lindsey. Nebo to, že jsem ho potom od toho pohřbu neviděl. A taky, že mi nebral žádný telefony.
"Promiň." řekl mi, tak jsem ho poslal do prdele, ale jak jsem čekal, pořád jsem ho neslyšel odcházet.
Sednul jsem si a potichu jsem zívnul a mžoural kolem sebe "Co chceš proboha." zeptal jsem se
"Můžu k tobě?" zeptal se, ale nezněl skroušeně, jak by normální člověk čekal, že znít bude. Prostě se normálně zeptal, jakoby nic.
"Ne." odseknul jsem.
"Proč?" pokračoval "Jsem byl tak hroznej?"
"To taky, ale hlavně si bastard a vedle spí Linds a Brendon."
Chvíli mlčel, tak jsem skoro začal mít radost, že jsem zasáh jeho slabý místo, ale pak se najednou napakoval vedle mě, uklouzl na slizkym okraji vany a praštil mě do žeber.
"Au." řekl jsem ublíženě a začal jsem si třít postiženou oblast.
"Prostě mě tu máš a s tim se sakra smiř."
Kouknul jsem se na něj, jestli se zbláznil nebo co "No to vidim. A mý žebra to i cejtěj."
Tak jsme si šlehli. Bylo čeho, tak proč to nevyužít, když mý skvělý obdobý, kdy jsem byl čistej už bylo stejně v háji. Frank jenom pad na kraj a já jsem měl soudnost tak akorát na to, abych někam rychle zastrčil všechny důkazy. Potom sme se trochu líbali a jak jsme byli tak nějak probuzený tim fetem, tak jsme i trochu. Dělali jiný věci, jako šukali, i když jsem tomu ze začátku nebyl nakoněnej no. Probral jsem se až ráno, když na nás Lyn chrstla kýbl plnej studený vody. "Vy ste tak nechutný." řekla s cigárem v koutku úst. "Iero ty taky." odplivla si "Myslela sem, že teplej a zženštilej je jenom Gerard."
"Já nejsem zženštilej." zamumlal jsem, vylez jsem z vany a hledal nějakej ručník, protože jsem byl od tý vody úplně promočenej.
Do koupelny vešel už i Bren a zmateně se koukal kolem sebe. Frank pořád pospával ve vaně a já si voblíkal kalhoty.
"Vy ste se koupali?" zeptal se, tak jsem po něm hodil významnej pohled, aby se hlavně sakra neptal dál nebo Linds vytáhne ze zálohy nějakej další kýbl.
"Ty lidi sou za dveřma. Jenom řikám." upozornil nás Brendon, Frank vyletěl z vany a za nějaký tři minuty sme jim všichni šli otevřít. Stál tam nějakej mafiánsky vypadající týpek v obleku a dva jeho kámoši nebo bodyguardi. Pustili jsme je dovnitř a tvářili se, že nic. Brendon to večer ještě ředil, protože jsme museli nějak zamaskovat, že značnou část z toho už jsme vyjeli. Lindsey samozřejmě neměla tušení, protože by nás všechny rozmlátila na kaši.
Byl jsem celkem v háji z toho, že sem se zase vyspal s Ierem a zase jsem u toho nebyl duchapřítomnej, ale pravda je, že to jsem byl fakt málokdy.
Držel jsem se vzadu, když si to ty chlápci vážili, protože všechno stejně zařizovala Lyn a Frank. Lyn vypadala nervózně, protože její mizerná kudla se s bůh ví čim co měli ti chlápci rozhodně nemohla rovnat. Když jí jeden z nich šáh na prdel ani ho neflákla, i když jsem viděl, že na to měla velkou chuť.
"Vážení, tohle vypadá v pořádku." řekl ten chlápek v obleku a všem se nám viditelně ulevilo. Potom vytáhli tašku s prachama. Napadlo mě, že by možná bylo dobrý si nějak ověřit, jestli jsou pravý, ale Frank už měl naprosto unešenej výraz a Linds držela jeden perfektně svázanej balíček a s láskou ho hladila. Asi nebyla vhodná chvíle.
"Berem." odpověděla Lindsey jako v transu "To teda kurva jo." řekla už trochu víc nahlas.
"Výborně."
Ku mý radosti se hned potom klidili a Frank se vrhl na prachy a začal je rozdělávat.
"Počkejte, co si to nějak teda rozdělit?" navrhl jsem, než to rozbordelil, ale jakoby mě vůbec nevnímal, začal házet hrsti do vzduchu a nechal je na sebe padat. Lindsey se na něj vrhla a začala mu vytrhávat prachy z rukou a házela do vzduchu další, překvapivě to byl docela nenásilnej akt. Lásku v ní teda asi probouzely jenom prachy.
"Na to ser, na čtvrtiny." řekl nepřítomně, když se zvedal ze země.
Brendon pořád stal u stolku a zíral do tý tašky. Viděl jsem, jak si vytahuje z krabičky cigáro a z kapsy sirky, pak si vzal do ruky jednu stodolarovku, ale Lyn ho zastavila.
"Pořád to jsou peníze, jo?" vytrhla mu jí, než jí stačil zapálit.
Pokud šlo o mě, chtěl jsem co nejrychlejc vzít svejch dvacet pět procent a vypadnout někam daleko od nich. Přemejšlel jsem, jak by mi bylo krásně, kdybych nikoho z nich už neviděl a hlavně ne Iera. Začalo mi bejt hrozně líto, jakej je to idiot, protože jsem se fakt snažil ho mít rád. Vlastně jsem ho měl rád, ale taky jsem ho nesnášel. Sralo mě hlavně to, že jsem se dobrovolně přihlásil bejt dalšim zářezem na jeho pelesti. Teda jestli si je dělal. A zatimco já z toho měl trochu výčitky svědomí, jemu to bylo úplně jedno.
-
Můj plán nakonec nebyl tak jednoduchej, jak jsem si nejdřív myslel. Lindsey si k těm prachům vybudovala osobní vztah a každej večer usínala s taškou přitisklou na hrudi.

Rozhodlo se, že ještě chvíli zůstanem v tom motelu. Pár dnů sme propili, a Linds roztřískala pár flašek o zeď.

Když v tom, ale chtěla pokračovat i druhej tejden, začal jsem bejt trochu nervózní. Frank dělal, že nic, protože jedinej způsob jak na ní, byl lízt jí do prdele a Brendon jenom seděl v křesle a chlastal, stejně resignovaně jako já. Chtěl jsem svý peníze a párkrát jsem to zase navrhnul, ale Lyn se toho prostě nechtěla vzdát.

Když mě chytla za krk a praštila se mnou o zeď, bylo mi to jasný.

"Tak měla trošičku horší náladu." hájil jí Frank, když jsem ho vytáhl na parkoviště, abych si s nim promluvil.

"Nic nám nedá." řekl jsem na to. Byl jsem si naprosto jistej. "Mě už to nebaví Iero."

Frank pokrčil rameny "Můžeš jít. Nikdo ti nebrání Garry." úplně lhostejně se na mě podíval, a potom se koukal zas jinam a pomalu vyfukoval kouř. Měl jsem chuť mu za to to cígo vyrazit z pusy a típnout mu ho o čelo.

"To seš fakt tak slepej? Lyn na těch penězích i spí, nedovolí ti si k nim ani čuchnout!" řekl jsem rozhořčeně.

Frank zas jenom pokrčil rameny "Tobě možná ne. Kdyby ses k ní choval trochu líp, s respektem tak ti brzo dá tvůj podíl." vítězoslavně se usmál a já už to nevydržel a praštil sem ho tak, že spadl na nejbližší auto.

"Seš sráč. Totální." řekl jsem mu a skoro už jsem se otáčel k odchodu, když se rychle sebral, rozeběh a vší silou do mě strčil. Taky jsem se málem natáh na zem, ale nakonec jsem tak nějak dobalancoval pár kroků a otočenej čelem k Ierovi jsem se co nejrychlejc pokoušel vzdálit. Už se nějak nepokoušel mě dohnat, spíš si utíral krev, co mu tekla z nosu.

"Stejně si ty prachy kurva nezasloužíš, všude jenom zbytečně zabíráš prostor!" řval na mě, tak jsem se na něj radši už ani nedíval a běžel jsem zpátky dovnitř "AŽ MĚ BUDEŠ ZASE PROSIT, ABYCH TĚ VOŠUKAL TAK TI NA TU TVOJÍ TLUSTOU PRDEL TAK AKORÁT NAFLUŠU." volal na mě.

"TO UŽ JSI UDĚLAL, PAMATUJEŠ?!" zařval jsem na něj zpátky. Všechno bylo v háji. Rozhodl jsem se zmizet co nejdřív.

-

Potichu jsem se vyplížil z koupelny a ujistil se, že všichni spí. Už bylo hodně nad ránem a v pokoji bylo spíš šero než tma, aspoň bylo vidět na to, co jsem chtěl udělat.

V ruce jsem držel svůj polštář, už jsem byl sbalenej a zbývala jediná věc.

Připlížil jsem se k Linds a zamával jí dlaní před ksichtem, abych si vážně ověřil, že není vzhůru, a pak jsem opatrně zatáhl za ucho tašky. Vydala nespokojenej zvuk, ale bylo to jenom ze spaní, tak jsem jí centimetr po centimetru celou tašku opatrně vytáh a rychle jsem nastrčil polštář.

Vděčně ho objala a spala dál.

Myslel jsem si, že už jsem v suchu, když jsem uviděl, že Brendon je vzhůru a kouká na mě. Nic jsem neřekl a rychle jsem přešel ke dveřím, kousal si ret a prosebně vrtěl hlavou, ale ignoroval jsem ho. Bylo mi ho trochu líto, protože jedinej z nás za to nemoh.

Frankův zubní kartáček jsem vykoupal v hajzlu. Starý, ale osvědčený.
-
V devět večer jsem seděl na New Yorský LaGuardii a čekal na svý letadlo do Kalifornie. Už jsem si odbavil kufr, označili mi ho bílym štítkem s nápisem LAX. Bylo to jen pár krámů, který jsem měl u sebe už v tom motelu, protože jsem si dokázal představit, jak asi Linds zuřila, když si všimla, že nemá peníze, a tak jsem utíkal co nejrychlejc. Většinu jsem uložil do banky, přece jenom by bylo divný lítat s takovym balíkem.

Doma jsem se radši ani nestavoval, věděl jsem, že mě tam budou hledat, a tak jsem jim ani nezavolal ani nic neřekl. Bylo to krutý, ale když nic nevěděli, nemohli nic říct.

Ani jsem nevěděl co budu dělat. Ale rozhodl jsem se, že první co si pořídim bude dvoupokojovej byt, fén a mixér.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama
//<![CDATA[ http://www.gmodules.com/ig/ifr?url=http://www.google.com/ig/modules/translatemypage.xml&up_source_language=cs&w=160&h=60&title=&border=&output=js"> //]]>
>